Moulin Rouge: Nevšední pařížská atrakce
Když se řekne Moulin Rouge, každý si asi představí Paříž, lehce oděné dámy, kankán a veselou zábavu. Pojďme se blíže seznámit s touto „atrakcí“ Paříže.
Moulin Rouge (v překladu Červený mlýn) bychom hledali opravdu v Paříži, na úpatí Montmartru, v „hříšné“ čtvrti Pigalle, která byla již v minulosti známá svým nočním životem. Pokud budovu míjíte ve dne, je téměř nenápadná. Zato po setmění se rozzáří a již na první pohled zaujme větrným mlýnem, který je umístěný na střeše budovy.
Obdivuje velké množství nádherných kostýmů vytvořených z peří a filtrů, které byly vyrobeny v nejpřednějších pařížských dílnách. Má možnost shlédnout vystoupení baletky v obřím akváriu,v němž předvádí svůj tanec s hady. Některé z toho až mrazí. Podnik je otevřen pro širokou veřejnost a o vkusnosti svědčí fakt, že jej mohou navštěvovat i děti ve věku od šesti let. Nádherné představení poctila svou návštěvou dokonce i královna Alžběta II.
O kabaretu bylo natočeno několik filmů, dokumentů a dokonce se objevil i v literárních dílech.
Mlýnská kola se sice točí na prázdno, to ale Červenému mlýnu nikdy nebránilo v tom, aby se stal nejznámějším kabaretem světa a jedním z hlavních symbolů Paříže. Dokazuje to i fakt, že láká návštěvníky už více, než sto let, a to nejen na slavná vystoupení…
Historie
Již od samého počátku se jednalo o velmi extravagantní podnik. Majitel zde organizoval opulentí večírky. Kabaret byl také využíván jako tančírna. Proslavil ho především známý kankán (výstřední francouzský tanec). V prudérní společnosti byl zpočátku zakázán. S kankánem je spjat skladatel Jacques Offenbach, jež složil nejznámější melodii k tomuto tanci, byla součástí operety Orfeus v podsvětí. V pozdější době byly v kabaretu uváděny operety a konaly se zde zábavné revue. Jakmile si toto místo získalo přízeň pařížské smetánky, rázem se stalo proslulé nejen v Paříži, ale po celém světě. V sedmdesátých letech 20. století bylo na pódium nainstalováno akvárium, v němž vystupovaly nahé tanečnice.Současnost
I dnes lákají typické lopaty Červeného mlýna na noční program, který má poněkud jinou podobu, než míval kdysi. Choreografové si uvědomují, že pro současného návštěvníka je nutno připravit show v moderním stylu. Při vystoupení tedy nechybí čísla plná efektů (zvukových i světelných). Divák němě zírá nad ladností a půvabem tanečnic.
Obdivuje velké množství nádherných kostýmů vytvořených z peří a filtrů, které byly vyrobeny v nejpřednějších pařížských dílnách. Má možnost shlédnout vystoupení baletky v obřím akváriu,v němž předvádí svůj tanec s hady. Některé z toho až mrazí. Podnik je otevřen pro širokou veřejnost a o vkusnosti svědčí fakt, že jej mohou navštěvovat i děti ve věku od šesti let. Nádherné představení poctila svou návštěvou dokonce i královna Alžběta II.
O kabaretu bylo natočeno několik filmů, dokumentů a dokonce se objevil i v literárních dílech.
Mlýnská kola se sice točí na prázdno, to ale Červenému mlýnu nikdy nebránilo v tom, aby se stal nejznámějším kabaretem světa a jedním z hlavních symbolů Paříže. Dokazuje to i fakt, že láká návštěvníky už více, než sto let, a to nejen na slavná vystoupení…
