„Jenom na sebe něco hodím a můžeme jít“

Tak tuhle větu už slyšel prakticky každý muž. A stejně tak jako věta: „Dopiju, a dojdu“ je takovou nepsanou dobře myšlenou lží. Žena vždy stráví u svého šatníku několik desítek minut a muž, připravený u dveří v bundě a v botách jen netrpělivě čeká. Může se klidně stát, že než si žena vybere garderobu, vaše rezervace v restauraci propadne a vy už se ani nikam chystat nemusíte.

První nudistická restaurace v Paříži

Přesně na tohle mysleli zakladatelé první nudistické restaurace v Paříži. Nicméně, takové restaurace už existují i jinde po světě – například v Londýně, v Tokiu či v Melbourne. Pokud se chystáte tuto restauraci navštívit, nemusíte mít nejmenší obavy z toho, co si vezmete na sebe. Klidně můžete jít v obleku, sukni, kraťasech či teplácích – při příchodu do restaurace ze sebe prostě všechno svlečete, uložíte oblečení do soukromé skříňky a pak hurá jíst tak, jak vás Pán Bůh stvořil. Říkáte si, že taková restaurace nemůže prosperovat? Že je to prostě bláznivina, chodit do restaurace nahý. Nemáte pravdu. I přes docela vysoké ceny (předkrm s hlavním chodem zde vyjde zhruba na 50 Eur) je restaurace neustále přeplněná a rezervace musíte dělat dostatečně dopředu. Jediný, kdo je zde oblečen, jsou číšníci. Jinak ale restaurace vypadá jako každá jiná - stoly jsou umístěny vedle sebe, žádné plenty mezi nimi nejsou – ty se nacházejí pouze na oknech, aby nahota nepohoršovala kolemjdoucí turisty. Hygienická pravidla jsou zde samozřejmě přísná a často kontrolovaná. Proto jsou na židlích umístěny povlaky na jedno použití, které se vždy po odchodu zákazníka a sklizení stolu definitivně likvidují. V Paříži se stala restaurace oblíbenou hlavně proto, že zde je brán nudismus jako životní styl, který se pomalu ale jistě dostává stále mezi širší okruh občanů. Důkazem je také například park Bois de Vincennes, kde jde vstup v oblečení přísně zakázán.